|
|
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
|
|
|
Management rašelinných luk a pramenišť pro podporu ohrožených druhů rostlin
BĚLOVSKÁ, Barbora
Tato bakalářská práce podává stručný přehled typů rašelinišť a pramenišť v ČR, jejich ohrožení, dále představuje možnosti obnovy narušených lokalit a vhodný management pro podporu ohrožených druhů rostlin. V druhé části se pak práce věnuje zejména managementu stanovišť s repatriovanou populací kriticky ohroženého rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Součástí práce je také vyhodnocení úspěšnosti repatriace tohoto druhu v PP Jezdovické rašeliniště a návrh projektu týkající se následného managementu pro podporu populace Sedum villosum na této lokalitě.
|
|
|
Repatriační politiky Polska na příkladu Karty Poláka
Mařík, Jan ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá metodou historického institucionalismu repatriační politiky Polska a jejich fungování. Popisuje vývoj repatrice z oblastí bývalého Sovětského svazu od první světové války do současnosti. Analyzuje institucionální změny, které přispěli k současnému znění Repatriačního zákona a tyto změny zasazuje do hlubšího kontextu. V následující části je představena Karta Poláka, jejímž účelem je podle zákonodárců zhmotnění morálního závazku vůči Polonii. Pro správné fungování Karty Poláka bylo zapotřebí upravit i Zákon o státním občanství, jehož prvky, které jsou relevatní pro téma práce zde budou také rozebrány. Popisem vývoje instituce Karty Poláka se snažím dokázat, že prvotní záměr pomoci polské diaspoře na východě již ne úplně odpovídá skutečnosti. Díky jednoduchým podmínkám pro získání Karty Poláka a celé řadě novelizací získává navíc funkci repatriační, neboť držitelé mohou po roce zažádat o polské občanství. Přestože oba zákony míří na jinou skupinu obyvatelstva, vlivem neúspěchu Repatriačního zákona začíná postupně Karta Poláka přejímat jeho funkci. Reakce okolních států s početnou polskou diasporou reagovala odlišně v závislosti na jejich zájmech a proto jsou do práce zahrnuty i jejich reakce.
|
|
|
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
|
|
| |
|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Repatriační politiky Polska na příkladu Karty Poláka
Mařík, Jan ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá metodou historického institucionalismu repatriační politiky Polska a jejich fungování. Popisuje vývoj repatrice z oblastí bývalého Sovětského svazu od první světové války do současnosti. Analyzuje institucionální změny, které přispěli k současnému znění Repatriačního zákona a tyto změny zasazuje do hlubšího kontextu. V následující části je představena Karta Poláka, jejímž účelem je podle zákonodárců zhmotnění morálního závazku vůči Polonii. Pro správné fungování Karty Poláka bylo zapotřebí upravit i Zákon o státním občanství, jehož prvky, které jsou relevatní pro téma práce zde budou také rozebrány. Popisem vývoje instituce Karty Poláka se snažím dokázat, že prvotní záměr pomoci polské diaspoře na východě již ne úplně odpovídá skutečnosti. Díky jednoduchým podmínkám pro získání Karty Poláka a celé řadě novelizací získává navíc funkci repatriační, neboť držitelé mohou po roce zažádat o polské občanství. Přestože oba zákony míří na jinou skupinu obyvatelstva, vlivem neúspěchu Repatriačního zákona začíná postupně Karta Poláka přejímat jeho funkci. Reakce okolních států s početnou polskou diasporou reagovala odlišně v závislosti na jejich zájmech a proto jsou do práce zahrnuty i jejich reakce.
|
|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
| |
|
|
Organizace Čchongrjŏn a proseverokorejští etničtí Korejci v Japonsku (se zaměřením na vývoj vzdělávacího systému)
Andrýsková, Adéla ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Horák, Tomáš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je vznik proseverokorejské Hlavní asociace korejských rezidentů v Japonsku. Založení této organizace je produktem několikaletého vývoje situace spojené s příchodem korejské menšiny do Japonska po roce 1910 a následným rozhodnutím zhruba 600 tisíc Korejců pro pobyt v Japonsku tři roky po konci 2. světové války. V první části práce se věnuji období zhruba v rozmezí od roku 1910 do roku 1955. Vysvětluji příčiny pobytu více než dvou miliónů Korejců na území Japonska po kapitulaci Japonska ve 2. světové válce, stejně jako snahu Japonců Korejce asimilovat navzdory jejich názoru na Korejce jako podřadné poddané japonského císaře. V dalším oddílu první části popisuji stav korejské menšiny v Japonsku během období okupační správy, a rovněž Ligu Korejců v Japonsku, která tuto minoritu sdružovala a zastupovala. Liga Korejců v Japonsku je často pro svůj levicový charakter nesprávně chápána jako předchůdce Hlavní asociace korejských rezidentů v Japonsku. V druhé části práce detailněji rozebírám právní postavení Korejců v Japonsku a především vznik, organizační uspořádání, politiku a další témata související s Hlavní asociací korejských rezidentů v Japonsku, která byla založena v květnu 1955. Neopomíjím ani kontroverzní téma repatriace Korejců do Korejské lidově demokratické...
|
host ::
RSS.